Právní poradna klientům ARCA, aneb jak se bránit snahám o její nevyplacení směnek

V souvislosti s vydáním článku, viz. níže, jsme se rozhodli zveřejnit nejčastější dotazy věřitelů.  

Snad vám bude k užitku, jako „manuál“, jak se bránit proti nevyplacení směnek.  

Na dotazy odpovídá advokát IFIS, a.s. Mgr. Marek Indra. 

Arca otočila a prvýkrát oznámila, že neuznáva svoje dlhy zo zmeniek  

Zdroj: https://index.sme.sk/c/22521231/arca-otocila-a-prvykrat-oznamila-ze-neuznava-svoje-dlhy-zo-zmeniek.html  

Dotaz věřitele: Arca vůči věřitelům, kteří drží splatné směnky vystavené Arcou Investments  

a některé současně také avalované Ing. Veličem, předsedou představenstva Arca Investments), uplatňuje argument, že směnky nebyly v den splatnosti nebo následně předloženy Arce k proplacení. 

 Je to relevantní argument? 

M. Indra – IFIS, a.s.: Krátce řečeno – není to argument. Předložení neboli prezentace směnky před osobou, která je ze směnky zavázána, rozhodně není podmínkou splatnosti směnky. 

V případě Arcy jde o směnky vlastní, tj. směnky, na kterých se Arca zavázala, že k určitému datu, které je na směnce uvedeno, uhradí držiteli směnky určitou peněžní sumu. 

Směnka je cenný papír a úhrada závazku z takového cenného papíru (směnky) není podmíněna jeho předložením osobě, které se na něm k plnění zavázala, tj. jeho předložením Arce Investments. Dlužníci ze směnek se občas tohoto mylného výkladu chytají jak stébla, je to však přelud.  

Dotaz věřitele: Existuje nějaké další riziko v případě směnek vystavených ze strany Arca? 

M. Indra – IFIS, a.s.: V případě Arcy Investments je třeba upozornit na riziko, které jí plyne ze skutečnosti, že požádala v zemi svého formálního sídla o ochranu před věřiteli v rámci slovenského Lex Covid a veřejně prezentovala neschopnost hradit své závazky, fakticky tedy zastavila platby. Zastavení plateb je naopak jedním z důvodů, pro který mohou věřitelé ze směnek žádat úhradu svých pohledávek ze směnek ještě před jejich splatností (§ 43 odst. 2, bod 2 zákona směnečného a šekového). 

Dle ustanovení § 43/2 zákona směnečného a šekového pro vysvětlení – poznámka redakce: 

(1) Nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně zavázaným. 

(2) Stejné právo má majitel ještě před splatností směnky: 

     1. bylo-li přijetí zcela nebo zčásti odepřeno; 

     2. bylo-li ohledně majetku směnečníka, ať přijal směnku nebo ne, vydáno rozhodnutí o úpadku1) nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu1) pro nedostatek majetku, zastavil-li směnečník své platy nebo byl-li bezvýsledně veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na jeho majetek; 

     3. bylo-li ohledně majetku výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, vydáno rozhodnutí o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. 

Dotaz věřitele: Má smysl pro nás věřitele Arca, vymáhat pohledávky ze směnek u soudu? 

M. Indra – IFIS, a.s.: Z veřejně dostupných informací plyne, že velká část věřitelů Arcy své směnky uplatnila u soudu. Právní úprava a její standardní výklad mluví jednoznačně, vymáhání plnění ze směnky u soudu cestou žaloby je synonymem prezentace směnky před dlužníkem ze směnky. Jinak řečeno, je jedno, jestli směnku předložím tomu, kdo se v ní zavázal nebo navrhnu soudu, aby vydal rozhodnutí, kterým výstavce směnky k úhradě směnky zaváže. 

 Tento názor má oporu v právních názorech Nejvyššího soudu ČR.  V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4087/2016 ze dne 24. 10. 2018, tj. z nedávné doby, je jednoznačně konstatováno, že 

„Uplatnění práva na zaplacení směnky vůči směnečnému rukojmímu za výstavce směnky vlastní nebrání ani okolnost, že směnka nebyla (před podáním žaloby) předložena k placení ani výstavci směnky, ani směnečnému rukojmímu. Účinky předložení směnky k placení nastanou vůči žalovanému směnečnému rukojmímu okamžikem, kdy se seznámí s obsahem podané žaloby a směnky. Jestliže žalovaný směnečný rukojmí ani poté směnku nezaplatil, nemůže s úspěchem namítat, že majiteli směnky nevzniklo právo na 6% úroky ode dne splatnosti a směnečnou odměnu (čl. I. § 48 odst. 1 směnečného zákona).“. Tato právní věta je, myslím, jasná i právnímu laikovi. 

Dotaz věřitele: Aby byla věc úplně jasná, musí skutečně věřitelé předkládat směnky v sídle společnosti Arca Investmens, nebo nemusí? 

M. Indra – IFIS, a.s.: Nejvyšší výkladová autorita v ČR, Nejvyšší soud ČR, jednoznačně stanovil, že směnku netřeba jejímu výstavci, v našem případě Arce Investments, překládat, i tak se stala splatnou, zejména pokud byla uplatněna u soudu, ať již cestou žaloby na zaplacení nebo, jako v případě investičního fondu IFIS, cestou insolvenčního návrhu. Zde je na místě připomenout, že podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení má stejné účinky jako podání žaloby na zaplacení (pokud jde o běh promlčecí lhůty); podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení navíc není spojeno s úhradou soudního poplatku; to je pro věřitele ze směnek, už tak připravené o nemalé prostředky, jistě příjemná zpráva. 

Dotaz věřitele: Jaké jsou šance, že argumentace Arca Investmens bude úspěšná? 

M. Indra – IFIS, a.s.: Celou věc lze uzavřít jednoduchým konstatováním, že Arca Investments tahá v tomto případě zjevně za kratší konec a placení ze směnek se nevyhne, naopak, každé oddalování zvyšuje dluhy Arcy o úroky z neuhrazených směnek.Hledání marných způsobů obrany bude všechny spory pro Arcu prodražovat o náklady řízení, o to méně zbude na konci na věřitele. 

Přikládáme zajímavá rozhodnutí ve věci uplatňování směnek věřitele vůči dlužníkům. Více čtěte níže: 

Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 2745/2012 ze dne 28. května 2014: 

Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani námitka, že směnka nebyla prezentována, žalovaní nebyli k placení dluhu vyzváni, a z toho důvodu nemají být povinni k úhradě úroku a směnečné odměny. Soudní praxe (jak správně poznamenal odvolací soud) je jednotná v závěrech, že úspěšnému uplatnění práva na zaplacení směnky vůči přímým směnečným dlužníkům [jimiž jsou v posuzované věci rovněž žalovaní v postavení směnečných rukojmí za výstavce směnky vlastní (čl. I. § 32 odst. 1, § 31 odst. 4, § 77 odst. 3 směnečného zákona)] nebrání ani prokázané nepředložení směnky k placení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2001, sp. zn. 29 Cdo 1937/2000, uveřejněný v časopisu Soudní judikatura č. 2, ročník 2002, pod číslem 37 nebo rozsudek ze dne 25. března 2003, sp. zn. 29 Odo 483/2002, uveřejněný v témže časopisu č. 4, ročník 2003, pod číslem 62). 

Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 998/2009 ze dne 8. června 2010: 

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že právní následky předložení směnky k placení vůči přímému směnečnému dlužníku nastávají doručením směnečného platebního rozkazu se stejnopisem směnečné žaloby tomuto dlužníku (viz zejm. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2001 sp. zn. 29 Cdo 1937/2000 a ze dne 25. března 2003, sp. zn. 29 Odo 483/2002); tento závěr se – vzhledem k ustanovení čl. I § 47 odst. 2 směnečného zákona – uplatní nejen ve vztahu k výstavci směnky vlastní či směnečníkovi směnky cizí, ale i ve vztahu ke směnečnému rukojmímu. 

Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3964/2007 ze dne 25.února 2009: 

Důvodnými Nejvyšší soud neshledává ani výhrady dovolatele, podle kterých se odvolací soud správně nevypořádal s námitkou, že žalobkyně žalovanému řádně nepředložila směnku k placení. Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií (srov. např. Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 190, nebo Kotásek, J., Směnečné právo, komentář k čl. I zákona směnečného a šekového, 1. vydání, Prospektrum, 2006, str. 153) i soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2001, sp. zn. 29 Cdo 1937/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2002, pod číslem 37 nebo rozsudek ze dne 25. března 2003, sp. zn. 29 Odo 483/2002, uveřejněný v témže časopise č. 4, ročník 2003, pod číslem 62), z něhož při posuzování důvodnosti označené námitky správně vycházel rovněž odvolací soud, úspěšnému uplatnění práva na zaplacení směnky vůči přímému směnečnému dlužníkovi (kterým je v posuzované věci ve smyslu ustanovení čl. I. § 78 odst. 1 ve spojení s § 28 směnečného zákona rovněž žalovaný coby výstavce směnky vlastní) nebrání ani prokázané nepředložení směnky k placení. Je tomu tak proto, že práva majitele vůči přímým dlužníkům ze směnky nejsou podmíněna provedením žádných dalších zachovacích úkonů, mezi něž (mimo jiné) patří právě předložení směnky k placení. 

Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 483/2002 ze dne 25. března 2003: 

Jestliže pak dovolatelé namítají, že i za předpokladu že směnky vznikly, musely by být znovu předloženy směnečníkovi a jeho rukojmím, aby z nich mohli být směnečně zavázáni, není tento závěr správný. 

Informační linka k obchodnímu případu: +420 511 192 733
E-mail: arcapohledavky@ifis.as